Za klienty šetrněji
V rámci projektu Záruka Elektromobilita jsem v říjnu 2024 zažádal o dotační příspěvek na pořízení "bezemisního" automobilu, abych za svými klienty mohl jezdit šetrněji. V článku se dozvíte podrobnější informace o programu a jak vypadala moje základní rozvaha při přechodu na elektromobilitu.

Záruka Elektromobilita
Záruka Elektromobilita je dotačním programem MPO ČR na nákup bateriových a vodíkových elektromobilů a neveřejné dobíjecí infrastruktury. Dotace je určena pro podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti. O dotaci se žádá prostřednictvím NRB.
Tato dotační výzva je financována z Národního plánu obnovy, který získává prostředky (převážně) z programu Next Generation EU, což je finanční nástroj Evropské unie na obnovu ekonomik členských států po pandemii COVID-19.
Konkrétně se jedná o Podporu nákupu bezemisních vozidel v rámci komponenty Rozvoj čisté mobility.
V rámci první výzvy programu bylo možní získat, při splnění všech podmínek, příspěvek na elektromobil - a to až do výše 200tis. Kč.

Cíle projektu
Cílem komponenty je v souladu se zásadními strategickými dokumenty EU a ČR (např. Zelená dohoda pro Evropu, Národní akční plán čisté mobility) podpořit výstavbu dobíjecích stanic a zvýšit podíl vozidel na alternativní paliva.
Předmětem žádosti byl čistě elektrický osobní automobil Renault Scénic E-tech (modelový rok 2024). Vůz bude užíván při dopravě za zákazníky, neboť primárním zaměřením mých aktivit je poradenství (v oblasti tvorby a využití BIM modelů a souvisejících procesů), které probíhá převážně fyzicky u klientů.
Výsledek realizace projektu
Dotace ve výši 200tis. Kč byla poskytnuta v únoru 2025 na základě smlouvy číslo 2024-9699 - ZE.
Jak je z grafů dále v článku patrné, po teoretických 10 letech provozu a současném nájezdu 300tis. km by mělo dojít v souhrnu k úspoře 10 - spíše až 25 tun CO2 ekvivalentních při současné úspoře nebo alespoň nepřekročení celkových nákladů v porovnání s provozováním obdobného spalovacího vozu. Současně pořízený automobil po celou dobu nebude vypouštět jedovaté látky do ovzduší přímo ve městech a nebude zatěžovat okolí hlukem.
Snížení nákladů na dopravu bude pozitivně zohledněno v náhradách za dopravu, které uplatňuji při cestách k mým klientům. Úspora se tedy pozitivně propíše dál do ekonomik dalších subjektů.
Proč elektromobil?
Pokud se podíváme na vývoj emisí v EU v různých odvětvích, vidíme převážně setrvalou a současně klesající tendenci (otázka je, zda dostatečnou?!), avšak s jedinou výjimkou: Tou je právě doprava. Ta v rámci celkových emisí EU tvoří přibližně čtvrtinu emisí. Alarmující je právě 18% nárůst emisí v odvětví za poslední dekádu. Osobní doprava pak již hraje menší roli (kolem 12%), což ale neznamená, že není potřeba nic dělat.
Dále pak i napadení Ukrajiny posílilo mou neochotu nadále "sponzorovat" Ruský režim tím, že budu na benzínkách nakupovat produkt ze suroviny, jejíž prodej patří mezi hlavní příjmy agresora.
Alternativní vodík si v Evropě cestu v osobní dopravě nenašel - a zřejmě ani nenajde, Evropa si zvolila elektřinu. Vodík při současných technologiích z energetického hlediska nedává smysl, alespoň v osobní dopravě.
Výběr konkrétního modelu
Nabídka nových vozů na elektriku už je docela široká, byť těch ze segmentu "rodinných" ne tak docela. Protože dotační program je určen pouze pro nové vozy (na trh je potřeba dostat víc nízkoemisních vozidel), vypadly z hledáčku cenově příznivé ojetiny. Ty mohou být velmi zajímavou variantou pro soukromé osoby, např. taková i3 od BMW nebo novější ID.3 od VW se mi velmi líbí.
Nákupem nového vozu jsem současně nechtěl přímo podpořit čínské výrobce resp. tamní ekonomiku. Moje sympatie si rozhodně nezískal Elon Musk, vyřazena tedy byla Tesla, byť v rámci této dotační výzvy byla častou volbou mnoha podnikatelů.
Nově uvedený škodovácký Elroq byl již poměrně horkým kandidátem, ale v době podání žádosti ještě nebyl uveden na trh a tak se vybraným vozem stal nakonec Renault Scénic E-tech. Ten by měl být vyrobený s důrazem na podporu lokálních dodavatelů komponent (v rámci EU). Navíc snad až 25% použitého materiálu na výrobu je údajně recyklovaného a 90% umožňuje další recyklaci. Tedy ideální výrobek cirkulární ekonomiky budoucnosti.

Základní ekonomická rozvaha
Nákup auta není zcela zanedbatelná položka, natož elektrického. Proto byla potřeba ekonomická rozvaha. Vzhledem k nestabilnímu prostředí v cenách pohonných hmot je to sice trochu hra s čísly, ale dává alespoň základní představu.
Ve své tabulkové analýze jsem srovnával vybraný vůz s alespoň trochu adekvátním spalovákem (benzínová Škoda Karoq 1,5 TSI). Základním vstupem byla samozřejmě pořizovací cena obou vozů. Zásadní roli tady hraje předpokládaný roční nájezd - ten mám ustálen na 30tis. km/rok a zřejmě je to i zhruba hranice, od kdy už má smysl zvážit právě EV-čko z hlediska peněz. Dalším parametrem a největší neznámou do budoucna je pak cena paliva (u elektřiny je potřeba odhadnou i poměr AC a DC nabíjení) a samozřejmě spotřeba (převážně město nebo dálnice?). Nakonec jsem přikalkuloval předpoklad ceny za servis a pojištění.
Suma sumárum, za nějakých 6 až 7 let by se celkové náklady mohly nějak srovnat a dále jsou pak již ve prospěch elektromobilu. Bez dotační podpory (a v mém konkrétním případě - dobíjím 100% z veřejných dobíjecích stanic) by to znamenalo poměrně dlouhou dobu, než by se nemalá počáteční investice vrátila. Celá kalkulace je velmi individuální a obsahuje mnoho odhadovaných položek, proto ji zde ani v detailech neuvádím.
Základní ekologická rozvaha
Asi je jasné, že něco jako bezemisní vozidlo neexistuje. Výrazem bezemisní jsou pochopitelně myšleny lokální emise, které jsou u EV opravdu téměř nulové. Jak moc je elektromobil "čistý" závisí na několika faktorech: Tím je na začátku samotná výroba (zde nejvíce ovlivněno přístupem k výrobě, celkovou váhou vozu a kapacitou baterie). Při provozu pak hraje zcela zásadní roli energetický mix země, kde bude auto převážně jezdit (bude-li z velké části nabíjeno z veřejné sítě). Tady má tedy ČR ještě dlouho na čem pracovat.
Tuto rozvahu mi již usnadnila dostupná kalkulačka. Databáze vozů zde ale není zas až tak široká, je potřeba si hodnoty poupravit přes menu "Advanced parameters".
Jak je vidět z následujícího grafu, nepřímé emise je třeba brát také v úvahu. A to jak u spalovacího auta (udávané přímé emise činí 130-150 g CO2/km), tak i elektrického (nula). Skutečná realita je však u obou vozů značně vzdálena - viz následující graf.

Zvolený Scénic má poměrně velkou baterii o využitelné kapacitě 87kWh. Nemám prozatím možnost neveřejného každodenního nabíjení, proto jsem volil vůz s baterií větší. Ke zlomovému okamžiku, kdy je elektromobil již ekologičtější z hlediska emisí CO2 dochází tedy na elektro relativně pozdě - a to při cca 100tis. najetých km. Situaci vylepší až případné nabíjení z domácí fotovoltaiky. Otázka je, zda kalkulace emisí vzniklých během zpracování surovin a výroby vozu (zde kalkulováno z hmotnosti vozu a kapacity baterie) odpovídají realitě. Vzhledem ke značnému podílu použitých recyklovaných materiálů se ale může jednat i o poněkud nižší hodnotu.
