Environmentální analýzy v Revitu

Výše uvedená témata je třeba začít vnímat jako skutečná. Úkol pro současnou generaci (nikoli až pro tu následující) je přitom jasný: Maximalizovat snahu o snížení těchto emisí, zejména emisí CO2 s vědomím, že to ocení spíše až ti, co tady budou po nás.

Nemusí se přitom hned jednat o přímou angažovanost projektantovu. Požadavek na výstavbu budovy, která je šetrnější k přírodě nejen provozně, ale v rámci celého životního cyklu (zahrnuje tedy těžbu suroviny, výrobu a dopravu každého použitého materiálu, proces výstavby a v budoucnu také recyklaci) může přijít přímo od investora. Pro něho to totiž může být zajímavé marketingově, v konečném důsledku třeba i finančně (příkladem mohou být některé "zelené" bankovní produkty - byť prozatím sledující spíše hodnoty z PENB).

Stavebnictví a zejména následné provozování budov je zodpovědné za přibližně 40% světově vyprodukovaných emisí. Výstavba a provoz budov si tyto emise rozdělují v poměru 1:3. I proto jsou současné "zelené" dotační programy nakloněny spíše snižování provozní energetické náročnosti budov. Ale první vlaštovka ke komplexnějšímu řešení už klepe zobákem na dveře a to v podobě bonusu za použití environmentálního řešení pro rodinné a bytové domy, byť s částkou spíše úsměvnou.

Přejděme konečně k praktickému řešení v Revitu. Environmentální analýzy nad zpracovaným BIM modelem stavby lze řešit poměrně sofistikovaně. Narazil jsem například na nástroj One Click LCA, pro který existuje doplněk přímo pro Revit. Nutno zmínit, že se nejedná o doslovné "one-click" řešení, prvky v modelu je potřeba třídit a kategorizovat. Nutno dodat, že se jedná o aplikaci placenou. Nebo další možností je použití nového "Carbon" modulu v Autodesk Insights, který se v Revitu objevil v rámci jednoho z updatů verze 2023.

Pro začátek si určitě vystačíme s jednoduchým řešením, které je dostupné pro každého, kdo má zájem se problematikou zabývat. Výsledkem analýzy je přibližné stanovení hodnot základních environmentálních veličin pro aktuálně zpracovaný modele. I takováto hrubá analýza nám dává určitou představu o zpracovaném návrhu z environmentálního hlediska.

Princip řešení spočívá ve stanovení vyprodukovaných emisí výstavbou dle zjištěného objemu použitých materiálů. Pro každý z použitých materiálů je nutné zadat jeho objemovou hmotnost a dále pak dostupné environmentální veličiny (např. PEI - Spotřeba primární energie, GWP - potenciál globálního oteplování, neboli ekvivalentní emise CO2 na 1kg materiálu). Protože se jedná o údaje lokální a vyčíslení hodnot je poměrně náročné, je potřeba sáhnout po hotových databázích. Pro české prostředí doporučuji použít hodnoty z portálu Envimat, kde jsou po přihlášení dostupné hodnoty většiny běžné užívaných materiálů.

Do Revitu přidáme parametry pro sledované environmentální hodnoty. A doporučuji, aby to byly parametry sdílené, protože jinak se mohou začít poněkud množit (bug v Revitu?). Jako datový typ parametrů můžeme zvolit Číslo.

Nyní je potřeba materiálům přidat hodnoty zjištěné z databáze. Tyto zadáváme prostřednictvím výkazové tabulky, pokud je však model prázdný, výkaz nic nevypíše a potom bude nutné zadat hodnoty přes dialog správy materiálů. Vytvořené parametry se skrývají v samostatném dialogovém okně, kam se dostaneme přes (umě ukryté) tlačítko v levém spodním rohu okna Prohlížeče materiálů.

Výsledná podoba tabulky matriálů může vypadat třeba takto: Materiály jsou zde třízeny dle přiřazené skupiny materiálu.

Přestože poptávka po navrhování environmentálně šetrných staveb z hlediska použitých materiálů není vysoká, pro projekční kancelář toto může být určitou přidanou hodnotou ke standardním službám, případně drobným bonusem při vypsaných výběrových řízeních. Pokud je všechno připraveno dopředu (v šabloně projektu), projektanta samotná analýza vlastně žádnou práci nestojí.