Tipy pro práci s mračny
Mračna bodů jsou oblíbeným datovým podkladem, který vzniká skenováním při zaměřování stávajícího stavu objektu. Jedná se mnohdy o velmi objemný balík dat, který umí našemu počítači doslova zatopit. Podělím se o pár postřehů a tipů, která jsem získal při vynášení BIM modelů.
Načítání dat
Mračna bodů mohou být opravdu velká data. Revit je naštěstí zvládá zobrazovat poměrně obstojně (dokonce tady uplatníme i procesory, které mají více jader). Problémem je rychlost načítání při prvotním načtení mračna nebo otevření projektu s připojenými mračny. Tady nás často limituje schopnost sítě přenést dostatečně rychle takové množství dat. Přes síť musí protéct někdy i několik GB a to prostě chvíli trvá.
Pokud chceme data načítat třeba i několikanásobně rychleji, je vhodné si mračna překopírovat na lokální disk počítače a následně upravit cestu k RCP souboru. Mračno se načte výrazně rychleji a pokud máme v počítači osazen SSD disk a umístíme je na něj, bude načítání ještě o poznání příjemnější. Bude nás za to mít rád i správce sítě.
Počátek mračna
V Recapu (samostatná aplikace pro práci s mračny bodů) je vhodné nastavit počátek mračna tak, aby byl totožný s projektovým počátkem v Revitu. Je potřeba správně umístit nejen počátek, ale také natočení mračna vzhledem k osám XY, XZ, YZ. Zejména souřadnici Z upraveného počátku je vhodné "naladit" tak, aby se souřadnice jednotlivých bodů skenu na podlaze pohybovaly tak nějak kolem nuly.
Následné připojení mračna do Revitu je potom mnohem snadnější: Připojí se jen "počátek na počátek" a může začít vynášet. Vyhneme se takto vnesení skoro jisté chyby v případě opětovného připojení mračna a jeho dodatečného rovnání.
Oddělená mračna
Když se postupně vynáší BIM model, není potřeba mít načtené mračno úplně celého objektu. Není proto nutné ho zobrazovat (a předtím samozřejmě zdlouhavě načítat, nehledě na zbytečné zaplnění operační paměti počítače).
Proto se může vyplatit větší celistvé mračno rozdělit na vhodně zvolené dílčí části a připojovat dle potřeby jako samostatné menší soubory. Všechny tato dílčí mračna by samozřejmě měla mít totožné počátky.
Jednotlivá mračna navíc můžeme umístit do samostatných pracovních sad. Mračno pak můžeme deaktivovat pouhým zavřením pracovní sady - což je možné učinit již při otevírání souboru (při vhodném nastavení centrálního modelu) a zkrátit tak dobu jinak zdlouhavého načítání.
Uchopování k bodům mračna
Při vynášení modelu není nutné konstrukce modelovat naprosto přesně podle mračna a "chytat" se k jednotlivým bodům. Naopak, je to dosti nežádoucí. Při vynášení modelu musíme neustále aproximovat a vynášet model v rozumných rozměrech.
Vynášení modelu bude příjemnější, pokud vypneme uchopování k mračnům bodů.
Fotodokumentace vhodným doplňkem
Přestože je mračno výborným zdrojem informací, často se hodí i klasická fotka, v lepším případě sférická (360°) fotografie.
Černobílá mračna
Černobílá mračna jako podklad pro vynášení modelu - to opravdu nechcete. Ale někdy je to jediná forma zaměření, která je k mání. Potom se pro vynášení hodí nastavit zobrazení mračna v barevném režimu "Normály". To se pak obarví do RGB zabarvení podle toho, zda se jedná o horizontální nebo vertikální plochy. Orientace v něm je potom lepší. Není to nic moc, ale je to stále lepší, než nepřehledná černobílá změť bodů.
